Battlefield - Kapitola I

10. srpna 2012 v 16:57 | Aris |  Battlefield




Kapitola I - První úder





Seděla jsem v kavárně a sledovala ztrápený výraz mé nejlepší kamarádky. Za tu půlhodinu popíjení kávy jsem z ní nemohla dostat, co se stalo. Viděla jsem její zahanbený pohled a měla jsem tušení, že kdybych se to dozvěděla, taky bych měla nutkání zahrabat hlavu do písku. Jemné vlasy, o něco světlejší než ty moje, jí padaly do obličeje, když skláněla hlavu a očima se zastavila na svém hrnku. Vzdala jsem to a vzdechla, svůj šálek jsem si přiložila k ústům a napila se. Když se na mě Connie opět podívala, probodla jsem ji pohledem. Jemně si skousla ret, najednou se mi zatmělo před očima.



Pouliční lampa, u které jsem se zastavila, mi házela pod nohy temný šedý stín. Po zádech mi přejel mráz a já se zatřásla v ramenech. Bylo to zčásti studeným vánkem, který právě zafoukal, a z části nepříjemným pocitem, že jsem v celém parku, zahaleném temným pláštěm večera, sama. Bylo krátce po osmé a kolem nebylo živé duše. V těchto hodinách se veškerý život přesouval hlavně do centra městečka, kde lidé zalézali do útulných vyhřátých restaurací, nebo zakouřeným barů. Nejraději bych se teď procházela po východní promenádě, jak jsem obvykle o pátečních večerech dělala. Výlohy obchůdků tam zářily do noci a z diskoték se písně ozývaly až na ulici a táhly dovnitř každého, kdo procházel kolem. Dnes mám ale zamířeno jinam.

Přiměla jsem své nohy opět k pohybu a prošla jsem parkem, vzala to zkratkou přes jednu slepou ulici a prolezla dírou v plotě. Obloukem jsem se vyhnula pajzlu na levé straně ulice, Louieho baru, kolem kterého se motalo plno podivných individuí, se kterými jsem opravdu nechtěla přijít do křížku. Zanedlouho jsem dorazila ke starým plynárnám. Pás cihlových budov se táhl kolem bývalého tržiště, kde na stožárech doteď vlály modré igelity, které kdysi bývaly stánky levných prodejců. Okna měly vybité a zdi posprejované. Několik desítek metrů za nimi ležely zpola opuštěné bytovky. Byly vysoké a prostorné, ale bydlelo v nich jen pár rodin a to možná proto, že se nacházely na kraji města v docela odříznutých místech. Žlutá fasáda už byla sešlá, přesto dům nabýval útulného dojmu.
Vešla jsem do vchodu, kde žil můj nejlepší přítel Logan a vydala se do schodů. Fotobuňka rožnula pouze první dvě patra, do dalšího jsem šlapala poslepu. Na posledním schodě jsem se zastavila, uslyšela jsem hlasy. Vydala jsem se dál a nohy mě donesly až ke dveřím se jmenovkou Warren. Byly pootevřené a zpoza nich se ozval skřehotavý, ale přesto hrubý mužský smích.

"Tak jsme vás konečně našli," ozvalo se z bytu. "Lu bude mít radost, mluvil o tom, že budete schovaní někde daleko od civilizace, ale věděl jsem, že to není tvůj styl, Logane."

Chvíli jsem zaváhala, pak jsem do dveří strčila a ony se rozevřely celé. Nakoukla jsem dovnitř a v duchu se pokárala za to, že jsem ani nezaklepala. Vyděšením jsem ztuhla a zorničky se mi zúžily. Srdce začalo bít jako na poplach, až mi málem vyskočilo. Vysoký chlap s blond vlasy a podivnýma očima mířil pistolí na Logana, který stál nehnutý, ledově klidný. Cizinec se na mě otočil a jeho kočičí pohled mě bodl do hrudi. Očima jsem přešla na svého kamaráda, kterého má přítomnost podle výrazu asi dost překvapila.

"Elise," hlesl hlasem. "Uteč!" zařval. Šokovaná jsem na něj hleděla, pak jsem se obrátila k útěku. Narazila jsem ale do dalšího vysokého chlapa, který stál za mnou. Svalnatou paží mě chytl pod krkem. Zaječela jsem a snažila se vymanit. Škubala jsem sebou a kopala, ale sevření ještě zesílilo. Začalo se mi blbě dýchat, tak jsem se raději přestala hýbat.

"Pusť ji," pohrozil mu Logan a ukročil k nám, muž s pistolí mu ale nakázal zůstat na místě. Viděla jsem jen, jak k němu Logan zdvihl paži a pak mě silná ruka, zapáchající po cigaretách, popadla za čelist a otočila obličejem směrem k jeho vrásčité tváři. Tmavé oči zrzavého chlápka se zadívaly do těch mých. Jeho smrdutý dech mě natahoval.

Sebrala jsem poslední zbytky silné vůle. "Slyšels? Pusť mě!" s nenávistným pohledem jsem se mu upřeně dívala do očí. Žíla na čele mi pulzovala a já cítila, jak se potím. Z ničeho nic chlapův stisk povolil, jeho oči nabyly prázdnotou a vypadal, jako by byl úplně mimo. Vymanila jsem se mu a on se skácel na zem. Za ním stála Nina, ruku měla nataženou před sebou. Na ní jí zářily podivné ornamenty. Za mnou se ozval bolestný výkřik. Otočila jsem se a spatřila druhého chlápka, jak si křečovitě drží ruku, v níž měl pistoli. Když jsem se podívala pořádně, zjistila jsem, že jí má od loktu až po konec tlumiče na zbrani zamrzlou. Led se mu plazil kolem ruky dál až k rameni. Otočila jsem se na Logana, který zrovna do rukou chytal stojací lampu. Než jsem se nadála, praštil s ní toho muže do hlavy a ten se skácel k zemi. Zakašlal a z nosu se mu spustil pramínek krve. Vypadalo to, že pak ztratil vědomí.

"Do prdele!" zanadával Logan. Postavil se k bezvládnému tělu muže, ležícího na zemi. Viděla jsem, jak mu postupně zmodrala celá paže a omrzliny se přesouvaly přes ramena až k hrudi. Led na jeho ruce byl stále pevný, i přes nepříjemné skřípání.

"Co tady děláš, Elise?" zpražil mě nepříjemným, zkoumajícím pohledem, pod kterým se mi zatřásla kolena. Vypadal, že se mu nelíbilo, čeho jsem byla svědkem.

"Já-já jsem," vykoktala jsem ze sebe. "Co se to stalo?" Stále jsem nechápala situaci, která nastala. Vypadalo to ale, že se mi nikdo nechystá něco vysvětlovat. Křečovitě jsem sevřela pěsti. Ustoupila jsem pár kroků dozadu, pak jsem se otočila, proběhla jsem kolem Niny a rozutíkala se pryč.

"Elise!" slyšela jsem ještě Logana, jak na mě volá a pak jeho kroky, když mě následoval.
Vyběhla jsem rychle z domu a vydala se jiným směrem po cestě, která vedla k pláži. Utíkala jsem, dokud se mé nohy nezabořily do písku. Vběhla jsem na pláž a utíkala dál podél vody. Byla tma, ale z nedaleké cesty sem doléhalo světlo. Kolem nebylo živé duše. Zastavila jsem se a posadila. Lapala jsem po dechu, pak jsem sebou praštila do písku. Nade mnou zářil měsíc.



 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lady Snílek Lady Snílek | Web | 11. srpna 2012 v 14:59 | Reagovat

Teda, to bylo napínavé. Moc hezky píšeš. určitě se moc těším na další díl. Myslím, že ji najde ten Logan a vysvětlí jí co se stalo... Mohla by si mě prosím upozornit na blog až tu bude další díl, jestli by ti to nevadilo :-)

2 Alea Alea | Web | 11. srpna 2012 v 17:02 | Reagovat

Wow! Jsem napnutá jak dědečkovy kšandy :). No jo, jak jinak, skončit samozřejmě v tom nejlepším, ale alespoň se můžu těšit na další díl :).

3 ,,Nicol" ,,Nicol" | Web | 11. srpna 2012 v 19:58 | Reagovat

páni mas naozaj talent...skvele :)

4 Shizue Asahi Shizue Asahi | Web | 11. srpna 2012 v 21:25 | Reagovat

no tedy§Na fatasy moc nejsem ale tehle povídka se mi líbí :) moc se budu těšit na pokračovní :)

JJ RTN ke nám dojde nespýš o rok :( a taky jsem unesená ze SasuSaku že je tam Sasuke ke Sakuře milí :))

5 Monča Monča | Web | 12. srpna 2012 v 12:12 | Reagovat

Ahoj, pozri ako si dopadla v prvom kole SONC :) http://isomerhalder-daily.blog.cz/1208/vyhodnotenie-1-kola-sonc ..

6 Vera Vera | Web | 14. srpna 2012 v 10:33 | Reagovat

Hoď sem ty další 3 kapitoly!!! :) Určitě nejsem jediná, kdo by to uvítal! :)
jak už tu přede mnou zmiňoval leckdo...píšeš fajnově! :D (chtěla jsem mít trošku originálnější vyjádření :D)

7 Saky Takashima (^ω ^) Saky Takashima (^ω ^) | Web | 14. srpna 2012 v 18:26 | Reagovat

Nádherné, dokonalé ♥
len tak ďalej :D teším sa na ďalšiu časť :D :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama